Pro zvědavce aneb 10 zvědavých otázek od eM

Právě nastal okamžik, kdy se o mně něco málo dozvíte. Celé to způsobila eM, která mě nominovala na tag "pod 200". Nominovat na tag v blogosvětě znamená, že někdo čte váš blog a ještě k tomu ho zajímá váš názor nebo vaše zvyky nebo něco takového, takže chce, abyste zodpověděli nějakou sadu otázek. A protože si říkám, že by třeba něco o mně mohlo zajímat i mé další tři čtenáře (s vyloučením maminky mé a maminky mého milého), tak tady máte něco málo o mě. Jen vás musím dopředu varovat, že eM své otázky ušila na míru kosmetickým bloggerkám, tak se neděste.

Funguje to celé následovně:

1. Řekněte o sobě 10 věcí.
2. Odpovězte na 10 otázek bloggerky, která vás nominovala.
3. Vymyslete 10 otázek pro ty, které budete nominovat.
4. Nominujte 5 bloggerů, kteří mají méně než 200 čtenářů.
5. Informujte bloggery o tom, že jste je nominovali.

Takže, co mám na sebe prásknout.

1. Začneme zlehka. Už jste mohli zaznamenat, že jsem z Ostravy. Narodila jsem se tam a vyrostla. A kdyby bylo v Ostravě víc práce, silně bych uvažovala o tom, že se tam vrátím, protože je to skvělé město. Je dostatečně velké i dostatečně malé zároveň, hned za dveřmi Ostravy jste na horách, ať už v Beskydech nebo v Jeseníkách, a navíc je plné zeleně. Jen bohužel plné práce není.

2.  Ačkoliv mám vystudovanou technickou školu a mám technickou profesi, strašně nesnáším pořizování si nových elektronických zařízení. Nesnáším řešit různé charakteristiky, porovnávat je, zvykat si na nové. Proto mám prehistorický telefon. Vlastně dva prehistorické telefony, ačkoliv už si kupuju dvousimkový telefon aspoň tři roky. Nebo o tom aspoň mluvím. A mezitím všechny telefony zchytřely neuvěřitelným způsobem, takže mě děsí ještě víc. Jsem vážně na světě jediná, která od svého telefonu chce jen to, aby uměl telefonovat, psát a přijímat smsky a mít budík?
Naštěstí jsem svého milého potkala právě včas, když jsem si začala zařizovat domácnost, takže pračku, žehličku, vysavač, kindle a dokonce i rychlovarnou konvici vybíral on. Jinak bych některé kousky asi vybírala a kupovala do teď.

3. Nechám se velmi snadno ovlivnit reklamou. Když má něco příliš hloupou nebo urážlivou reklamu, tak si to prostě nekoupím. Takhle jsem třeba nikdy neměla nic od od Dr. Müllera (kde jsou přehlásky na české klávesnici? Spraveno. Díky Kájo - jestli teda můžu být tak familiární) a nejpíš ani nikdy mít nebudu. Stejně tak je mi odporná reklama na cereálie Mini Cinnis, nebo jak se to jmenuje - cereálie se skořicí, které se navzájem požírají. Brrr. Naštěstí už od 2004 nemám televizi, takže se mi reklamy víceméně vyhýbají.

4. Mám ráda různé romantické komedie a.k.a slaďáky. Asi bych se k tomu neměla přiznávat, protože to není to dostatečně intelektuální přístup, ale když už je to pravda... Báječně se u nich relaxuje. Všechno je jasně dané, jednoduché a dopadne to dobře. Nevadí mi ani sledovat je dokola. Třeba Láska nebeská, Emma, Pýcha a předsudek, Pravá blondýna, Amélie z Montmartru je jen krátký výčet filmů, které mám na disku a pouštím si je, když mě nic netěší, nemám na nic náladu, nebo potřebuju jen kulisu ke svému drátování.

5. Mám přečteno skoro všechno, co napsal Pratchett. Nečetla jsem snad jen dvě knihy o Johnym a doplňkové knihy k Zeměploše. Je úplně skvělý a kdo jeho knihy neznáte, určitě si nějaké půjčte, protože rozhodně stojí za to.

6.Když jsme u těch knih, tak ráda čtu v podstatě cokoliv - u snídaně si čtu nápisy na mlíku, při obědě v kantýně si čtu reklamy položené na stolech, v MHD si čtu letáky, krom toho samozřejmě čtu i nějaké ty knihy a články. Mám ráda všechno možné i nemožné, dokonce se mi líbila i povinná četba na gymplu. Když si ale nemůžu vybrat knihu, sahám po všemožných fantasy knihách. Mou oblíbenou trilogií, kterou jsem četla fakt hodněkrát je Štěstí ve stínech, Příchod tmy a Zrádcův měsíc od Lynn Flewelling. Taky mám ráda trilogii Runová magie od Jane Welch. Vlastně mi při čtení nebo sledování vůbec nekazí zážitek to, že vím, jak to dopadne, že už ten příběh znám. Když je dobrý, vždy mě vtáhne zas a znovu. Můj milý to nechápe a když se na nějaký film podívá, bez milosti ho maže. To já jsem na druhou stranu shromažďovač příběhů. Co vám budu vykládat, zabírá to fakt hodně místa.

7. Jsem úplně nemožná, když přijde na péči o libovolnou zeleň. Postupně umučím libovolnou kytku. Jediné, co mi přežilo, je kytka, která jsem dostala od mého milého. Mám ji v práci a stačí ji zalívat třikrát týdně. A musím se pochválit, přežila i přes to, že ji napadli jacísi potvorové. Trocha prostříhání a zákrok mého kolegy, který si v práci udělal malou džungli a zazelená se mu snad i prázdný květináč, a kytka žije. Je sice velmi vypelichaná, ale žije. Až se vrátím, asi bude potřebovat přesadit. Snad přežije i to.

8. Jsem kočičí. Obdivuju krásu a eleganci všech kočkovitých šelem, jejich nezávislost, jejich přístup k životu, kdy cokoliv, co dělají, dělají zcela naplno a nenechají se ničím rozptylovat. Pozorovat je je jako balzám na duši. Jako neříkám, že některé z vyjmenovaných vlastností nemají i psi, ale ti mi nějak neučarovali. Prostě pro mě jsou nejlepší domací mazlíčci všech dob kočky a po psovi netoužím ani trochu.

9. Nemám ráda sady stejných hrnečků. Myslím, že doma nemám ani dva stejné. Když přijdu prakticky do libovolného obchodu, kde se hrnečky prodávají, vždy si nějaký vyberu. Samozřejmě jen pro sebe v hlavě, protože bydlíme v minibytě a ještě se mi nepodařilo objevit kouzlo kabelky Mary Poppins. Až na něj ale jednou přijdu, pořídím si nejen kabelku, jako má ona, ale i skříňku na hrnečky. A když už budu u toho, tak i knihovnu.

10. Jsem strašně ukecaná a vždycky mi trvá, než se dostanu k pointě. Navíc je strašný problém mě utnout. To jste si ale určitě všimli, takže to skoro ani nemělo smysl zmiňovat.

A co to teda zajímalo tu eM?

1. Jaké je Tvé neoblíbenější jídlo?
Hm, tak to je těžké. Jednu dobu jsem pokaždé, když jsem dorazila na víkend domů a maminka se mě ptala, co má uvařit, chtěla její úžasné a báječné rizoto. Od té doby, co mám vlastní kuchyň a papiňák (protože maminčino rizoto z papiňáku je úplně nejlepší, kam se na něj hrabe pravé italské rissoto), si vařím tohle rizoto sama. Miluju taky maminčiny květákové placičky, maso v růžové omáčce (co to přesně obnáší je potřeba se zeptat maminky), tiramisu mého milého, cuketu dušenou ve smetaně, vajíčkovou pomazánku, husté zeleninové polívky, krupicový svítek, svou kefírovou buchtu, francouzské brambory, nadstavovanou kaši, tatarák, pečená žebra, koleno, vánočního kapra s bramborovým salátem, cizrnu na libovolný způsob... ehm, právě jsem si poslintala klávesnici, zbytek si budete muset přečíst až za chvilku, až tu klávesnici otřu...

2. Oblíbený čaj? Ovocný/Zelený/Černý. 
Klávesnice je utřená a já se radši přesunula na další otázku, protože vlhké klávesnice nefungují a jídlo je příliš stimulující dotaz. Co se týká čajů, tak nejčastěji piju černý čaj, když dojde černý, piju zelený, a ovocný piju jen u rodičů, protože tatínek má ovocný nejradši a já jsem líná si vařit samostatný čaj, když je uvařený ovocný v konvici. Za mých mladých čajovňáckých dní, jsem pila všemožné oolongy, rozlišovala japonské a čínské zelené čaje, pila maté, roibos, čaj dáta masala neboli yogi. Měla jsem hodně krabiček se sypanými čaji. Teď mi bohatě stačí černý pytlíkový, ač bych se k takové věci neměla ani přiznávat.

3. Dvě barvy, které se nejčastěji objevují v Tvém šatníku.
Dvě? To jako vážně? Mám sice šatník víceméně monotonní, ale dvě barvy? No, tak dobře, řekněme, že to bude asi červená a černá. Bez Stendhala.
Ve skutečnosti to ale bude celá škála červené od oranžové, růžové, přes jasně červenou, cihlovou až po hnědočervenou a hnědou a škála černé, od nejsvětlejších odstínů šedé až po černou.

4. Jaké jsi znamení zvěrokruhu?
Jsem ryba. K tomu nemám co dodat, nevěřím totiž, že čas narození cokoliv ovlivňuje.

5. Kterou "mňamkovou" příchuť v kosmetice nesnášíš a kterou naopak můžeš kdykoliv? (např. vanilka, čokoláda, pomeranč, malina, jahoda....)
Díky tomu, že jsem si vypěstovala alergii na naši úžasnou a překrásnou kočičku, kterou jsme ale dlouho neměli to srdce dát pryč, tak jsem po několika letech alergické rýmy přišla o čich. Teď se mi pomalu vrací, ale je to zdlouhavý a nepříjemný proces. Nejradši jsem, když kosmetika nevoní vůbec nijak. Popisy vůní, které najdete u Verunek, jsou pro mě naprosté a nepředstavitelné sci-fi. Když to ale musí být, pak si spíš vyberu nějaké citrusy nebo koření. Vanilka, čokoláda, kokos a podobné sladké vůně mi vadí.

6. Dvě značky dekorativní kosmetiky, které nejčastěji používáš?
Ehm, nepoužívám žádné řady, kupuju zcela náhodně, co mi přijde pod ruku. Ale tvářenku a korektor mám Dermacol a řasenku Maybelline, tak třeba tyhle dvě. Holt nejsem beauty bloggerka.

7. Co z dekorativky nepoužíváš vůbec? Tvářenka, MU.....atd..
To jako vůbec nikdy? Obávám se, že jediné, o čem vím, že existuje a přesto to nepoužívám, je báze pod makeup. Ne, že bych se líčila tolik a tak často, ale když už, tak už používám všechna možná malovátka. Pokud něco nepoužívám, tak jen proto, že nevím, že to existuje. Jsem prostě fintivá, aspoň občas.
Vlastně jo, teď jsem si vzpomněla - četla jsem o CC krému. Tak ten nevlastním a ani nemám potřebu, takže ten. I když nevím jistě, jestli spadá do dekorativky.

8. Kosmetický přípravek, bez kterého si neumíš představit den.
Kam až sahá definice kosmetiky? Když vynechám věci na mytí, tak kosmetický výrobek, bez kterého nejde žít, je krém na obličej balzám na rty. Od mala musím mít nějaké mazadlo na rty, jinak začíná obrovské utrpení s úprkem do nejbližší drogerie. Jinak pokud se uvažuje v termínech dekorativní kosmetiky, tak když jdu mezi lidi, je to kombinace korektoru a řasenky. Mám totiž velmi světlou pleť (zlí jazykové mi říkají mazlivě stěna) a temné kruhy pod očima, že by se strýček Foster nemusel stydět, a bez řasenky vypadám, že jsem doma ráno zapomněla oči, jak jsem spěchala do práce. A do přírody samozřejmě opalovací krém. A ten krém na obličej taky.

9. Jaký je Tvůj kosmetický sen? Máš nějaký? Např. koupit si nějakou značku či výrobek nebo něco vyrobit sama atd...
Nooo, tak kosmetické sny nemám. Žádná drahá kosmetika mě neláká, myslím, že ta kvalita není až o tolik lepší, než o kolik dražší ty věci jsou. Samozřejmě se můžu mýlit.
A co se týká vyrábění, tak to už je něco jiného. Začala jsem zkoumat složení kosmetiky a snažím se postupně dostat do stavu, kdy nebudu mít v koupelně zbytečné chemikálie. Zrovna včera ráno mi konečně poštou dorazila kniha s recepty na krémy a další kosmetické srandičky vyráběné doma. Už se těším, až dorazím domů a budu si hrát. Jsem zvědavá, jestli domácí krémy budou fungovat. Jinak sny nějaké samozřejmě mám, ale ty se rozhodně netýkají kosmetiky.

10. Co Ty a sociální sítě? Jaký máš k nim vztah? Vřelý a závislácký/normální, uživatelský/chladný?
Chladný. Mám facebook, ale nemám na něm fotky a přispívám v průměru asi tak jednou za čtvrt roku, když to zprůměruju i s prvotním nadšením. Jiné sítě ignoruju ještě úspěšněji.


Teď by měla nastat chvíle, kdy vymyslím deset otázek, jejichž odpovědi bych si ráda přečetla na jiných blogách/blozích (jak se takové slovo vlastně může skloňovat?), který má méně než dvě stě pravidelných čtenářů. Ale asi žádné takové blogy nesleduju, nebo už tam ten tag dávno k přečtení byl. Takže jen tak pro zajímavost, můžete si počíst u už zmiňované eM, dokonce dvakrát, a u Mitsuuko.

Doufám, že jsem vás neunudila k smrti a příště třeba zase nějaký výlet. Když nebudu lenivá.